…a já pohnu Zemí.

Tímto citátem od Archiméda bych uvedla svoji roli terapeuta v kraniosakrální terapii.

Přístup kraniosakrální terapie stojí na tom, že nikdo neví lépe, než vaše tělo – nebo lépe, „systém“, protože zahrnuje celou vaši bytost -, co potřebuje. Nikdo neví, proč si vypěstovalo bolest tady, hrb onde, to všechno, co nás obtěžuje. Jen ono. Je to jeho způsob, jak se udržet při zdraví. V chodu.

Čtete dobře.

 

Nemoc a bolest je projevem zdraví.

Jak je to možné? Jedná se to totiž o kompenzaci faktorů, o kterých ani nevíme, a které by jinak mohly vést váš systém ke kolapsu. Je lepší to prostě „někam vrazit“, aby zbytek mohl fungovat dál.

Počátek a zdroj obtíží přitom může být na vzdáleném místě. Díky systému fascií se pak přenese zrovna do toho konkrétního, zpravidla nějak oslabeného místa. Může to být úraz, lokální zánět, kterého si ani nevšimnete, náročný zákrok u zubaře, ale i ošklivý, zasunutý zážitek, který vede ke stažení tkání.

Víme tedy skutečně, co děláme, když se snažíme silou mocí (například) bolesti zbavit, aniž bereme v úvahu celek? Vzato kol a kolem, je to vlastně sabotáž snahy těla o udržení celého toho cirkusu v chodu.

 

Respekt a láskyplné provázení

Na terapii vás samozřejmě přivedou nějaké potíže (nejste-li osvícená duše, která zajde preventivně, aby se potížím vyhnula). Chcete se jich rychle zbavit, abyste mohli dál fungovat, jako dosud.

Ve své praxi fyzioterapeutky se zaměřuji na to, co vás bolí, a na vaše tělo se dívám jako na celek. Ale i když chápu a vnímám mnohé, nikdy nemohu vědět lépe, než vaše tělo/systém, co je skutečným jádrem vašich potíží. Jaká potřeba vašeho těla za bolestí skutečně stojí. Bolest obvykle opravdu ustoupí. Ale na jak dlouho? A co když vás místo toho začne bolet jinde? Není-li vyřešen zdroj vašich potíží, prostě se vrátí, nebo přesměrují jinam.

Při kraniosakrálním ošetření jsem mnohem pokornější a uznávám, že i když vím ze školy, jak má vaše tělo ideálně vypadat, váš systém má v tuto chvíli takové nastavení, které mu umožňuje co možná nejlepší fungování. Tečka.

Při ošetření se pak stávám pevným bodem, laskavým a jistým, o který se váš systém může opřít a začít svou cestu návratu k celistvosti a ku zdraví. Kudy tato cesta přesně povede, přitom nechávám na něm. Podporuji ho, vedu a následuji, podle toho, co váš systém sděluje jako svou potřebu.

Samozřejmě i se svým systémem se můžete domluvit. Když přijdete, povídáme si o tom, co vás bolí, jak dlouho a jak to vpadá. Přicházíte se záměrem něco vyřešit. To je zadání, které vaše tělo registruje a snaží se mu vyhovět, pokud nemá někde něco urgentnějšího, o čem třeba ani nevíte. Anebo ví, že nejdříve je třeba vyřešit něco jiného, abychom se dopracovali k tomu, proč přicházíte.

Vaše tělo – váš systém – je velice moudré.

 

„Jsem tu s tebou. Se mnou jsi v bezpečí. Nic od tebe neočekávám. Jsem prosta hodnocení. Ukaž mi, jak ti mohu prospět.“ Takové je moje poselství při ošetření.

A je to něco, co na té práci miluju. Tento přístup totiž umožňuje zázraky – nejen při „kraniálce“ ♥