607 619 154 nemcova@cesta-tela.cz
Prokřupávání, prolupávání. Odborně se tomu říká mobilizace. Většina lidí to má ráda a řada to aktivně vyhledává. A mnoho lidí se naučilo křupat si svépomocí (nejčastěji vídám křupání kloubky na prstech a obratli krční páteře).

Já to moc ráda nemám a popravdě, i při své praxi využívám mobilizace o dost méně, než většina mých kolegů a kolegyň. Mám pro to své důvody.

Moudrost těla

Tělo má, jako obvykle, své dobré důvody, proč si vyrobí blokádu. Blokáda je taková pozice kloubu, která je sama o sobě pořádku, ale kloub v ní zůstane jaksi zamrzlý, i když by se měl hýbat. Obvykle vzniká nerovnoměrným tahem svalů, které kloubem hýbou – jedny tahají moc a jiné málo. Jedny tedy přetahují kloub do nějaké pozice, která pro něj ale není dlouhodobě vhodná. Také si ji často tělo udělá ve snaze zastabilizovat segment, který podle jeho úsudku nedrží, jak by měl, a proto se ho blokádou snaží ochránit před poškozením.

Hypermobilní lidé

To platí především pro hypermobilní lidi. Hypermobilita je stav, kdy vazy, které mají držet klouby v určitém rozsahu, jsou příliš laxní. Rozsah pohybu kloubů je potom příliš velký a tělo si je často chrání blokádami. Po mobilizaci se těmto lidem může přitížit. Proto se důrazně nedoporučuje hypermobilní lidi vůbec mobilizovat.

Kam to vede

Když se kloub blokuje, má pro to, jak bylo řečeno, dobré důvody. Obvykle je za tím nerovnováha svalů, které se nemůžou domluvit na spolupráci. Nejsou-li svaly učeny spolupráci cíleným cvičením, kloub se po manuálním odblokování stejně opakovaně blokuje. A neustálé odblokovávání a zablokovávávní vede nakonec k nestabilitě – kloub se, abych tak řekla, „vyžvejká“. Nestačí tedy křupat, musí se pracovat i se svaly, a učit je stabilizovat daný segment. Ten pak může držet, jak má, bez potřeby se blokovat.

Uvolněte svaly, uvolníte kloub

Moje oblíbená metoda je křupoprostá. Nejraději mám, když se tělo postupně učí fungovat tak, aby se svaly dostaly do vzájemné rovnováhy. Stažené a přetížené uvolnily a ochablé posílily, to vše ve vzájemném souladu. Ruku v ruce s tím se nastavuje stabilizace kloubů. A jednoho dne se klouby prostě odblokují samy – ve chvíli, kdy jsou na to připravené. Předchází tomu obvykle pocit píchání v daném místě. Když se k tomu tělo dopracuje samo, změnou svého nastavení, výsledky jsou daleko trvalejší a vnímám, že je to citlivější vůči celému systému, především tedy dotčeným kloubům. Proto mobilizuji velmi zřídka a omezuji se v podstatě na žebra v bolestivých případech. Jinak pracuji s měkkými technikami, trakcí (vytažení kloubu v ose – např. ramena), uvolněním, protažením.

Každému, co mu vyhovuje

Jsou lidé, kterým křupání vyhovuje. Cítí okamžitou úlevu a svůj vliv má i psychika. Musí to být lepší, když to tak krásně křuplo! Je věcí každého, co si vybere. Ale měl by se rozhodovat s vědomím toho, jaké jsou výhody a nevýhody metody, kterou si zvolil.